Vážení členové a přátelé Sdružení ČESMAD BOHEMIA,

už je to tady, 28. října se nám vrací čas ze své letní podoby do podoby zimní, tedy více méně astronomické. Více méně říkám proto, že pokud byste chtěli mít stále a pouze přesný astronomický čas, museli byste se pohybovat jen po určitém poledníku, tedy omezit svůj pohyb výhradně směrem z jihu na sever a opačně, nebo si neustále přeřizovat hodinky. To by bylo dost nepraktické, a tak se dohodlo, že určitý stejný čas platí v celém časovém pásmu, které většinou z praktických důvodů kopíruje hranice států, abychom všichni měli stejně polední přestávku, televizní noviny a ve stejný čas otevřeli na Silvestra šampaňské. Vzhledem k tomu, že se jedná pouze o dohodu, vůbec mi nevadí, že dohoda byla rozšířena o to, že v létě to bude trochu jinak. Proto mi změna dohody jako program na prezidentskou kampaň, jak si to představuje jakýsi pekař, připadá dost málo. Co mi však v této souvislost připadá daleko důležitější, že zas budou všichni na silnici svítit.

    Je v naší zemi obecné povědomí, že na předpisy se moc nedbá. O to více je překvapující, že v případě celodenního svícení se předpis ukázal silnější pudu sebezáchovy. V létě totiž, kdy se svítit nemusí, pohybují se za šera, deště i mlhy po silnicích přízraky se zhasnutými světly, bezprostředně ohrožujíc život svůj, bohužel ale i můj. Převážná většina těchto potencionálních sebevražedných vrahů pak používá jako zákeřný smrtící nástroj vozidla nejraději tmavé barvy. Nevím, co je k tomu vede, ale patrně rozhodující bude šetřivost. Je to sice značně iracionální šetřivost, protože částka ušetřená nerozsvícením světel v porovnání s ostatními náklady na provoz automobilu bude na hranici měřitelnosti, ale asi se zde ozývají archetypální vzorce chování, kdy lojové svíce byly cenným majetkem a šetřit jimi bylo záhodno. Nebo jsou to všechno zakuklení průzkumníci, jimž se zásada vidět, ale nebýt viděn tak vryla pod kůži, že se jí drží i na silnicích. V podstatě to ale budou lidé především zaslepení svým sebestředným, primitivním sobectvím, kteří uvažují především o sobě: já přece vidím dost, tak ať se ostatní snaží. Být vidět, předvídat chování ostatních a sám se chovat co možná nejpředvídatelněji, to je předpoklad, že se nám podaří ve zdraví dojet do cíle.

    Ovšem problémem začínají být nejenom potkávací světla. Sobeckou arogancí vynikají i řidiči, kteří, mám pocit, že módně, přestali používat i blinkry. To je také dobrý příspěvek bezpečnosti na silnicích. Začínám se těšit až přijde do módy nepoužívat brzdová světla. Bude to sice vyžadovat menší zásah do konstrukce vozu, ale co by blb neudělal proto, aby byl in. Možná pak začne blbů trochu ubývat, zvlášť, když se svou novou frajeřinkou pochlubí před dvacet let starou liazkou naloženou padesáti tunami čehosi. Bohužel tento přirozený výběr na silnicích příliš nefunguje a nepřizpůsobiví a tudíž neperspektivní jedinci stojící v cestě evoluci berou s sebou do věčných lovišť mnohdy i ozdoby lidského genofondu.

    Na podzimních silnicích tedy bude paradoxně bezpečněji, ač povětrnostní podmínky dopravě zrovna dvakrát nepřejí. Zákon tentokráte zdárně supluje zdravý lidský rozum, jak si pamatuji z loňského období, svítili opravdu všichni. Bohužel zjara došlo k zatmění četných mozků a vozidla zhasla. Světlo je jednou ze základních podmínek života a platí to i na silnici. Proto za půl roku nezhasínejte, řidič v neosvětleném vozidle je slepou vývojovou větví lidského druhu, sviťte a staňte se majákem bezpečnosti našich silnic. Potřebují to víc než dost.

Martin Felix
tiskový mluvčí Sdružení