Vážení členové a přátelé Sdružení ČESMAD BOHEMIA,

tuhle jsem si vzpomněl, jak jsme před nějakými patnácti lety seděli v hospodě, pili pivo, jedli dršťkovku a nadávali na politiku a poměry, popřípadě si už z nich dělali pouze srandu, protože zasloužily opravdu pouze posměch. Bylo to docela pohodlné a někdy i zábavné, ale výsledek byla často jen kocovina a pocit, že stejně nic jiného nemá cenu, vždyť s těmi zkamenělinami nekonečně vzdálenými od nás i od skutečného života nikdo a nic nehne. Pak se nás z těch hospod občas sešlo jaksi víc, další vstali od televizí a někteří dokonce vyběhli z posiloven či z vědeckých knihoven a já nevím odkad odevšad. A pár set tisíc lidí nebo snad dokonce milionů nepřeslechli ani notoricky hluší dinosauři a poroučeli se do pryč. To bylo prima, ten pocit, že to jde a že je to také naše zásluha, že se na nás dá.

A proč to vzpomínání. Byl jsem minulý týden také v hospodě. Neměl jsem sice už dršťkovku, ale oblek a kravatu, pivo naštěstí zůstalo. Bylo tam také mnoho dopravců a zástupce ministerstva, který se snažil přítomným vysvětlit některé kroky svého úřadu. Že na těchto stránkách zrovna státním institucím nepodlézáme, musím přiznat, že jsem s oním mužem hluboce soucítil a chápal jeho neradostnou pozici v debatě, ze které žádná legrace nekoukala, jen to nadávání.

- Proč jste tohle udělali tak a ne jinak? Proč jste se nás napřed nezeptali? Rozumíte vy tam nahoře vůbec něčemu?
- Ale vždyť jsme se ptali, jednali jsme s vašimi profesními sdruženími.
- No jo, sdružení, ty jsou jen na jedno.
- A kdo z vás v nějakém je?
Chvilka trapného ticha a odpověď jak z Hlavy XXII.
- A co bychom tam dělali?

Tak se vraťme zase o deset let zpátky. Osamoceni v hospodě, byť s kravatou, nic nezměníme. Po jednom nám nikdo naslouchat nebude a ani nemůže. Jsme už ale o řádný kus demokracie dál, a tak nemusíme do ulic (tedy většinou ne) a dokonce se najde i nejedno ucho, které naslouchat chtít bude, ale pravda jen hlasu, který reprezentuje názor množství alespoň více než malého. 2000 našich členů je množství už značně velké, mohlo by být ale větší. Lze si samozřejmě říct - on to někdo udělá za nás. Nesmíme se ale pak divit, bude-li to blbě. A tak kdo jste zatím pouze přátelé našeho sdružení, vezměte do rukou vládu věcí svých a přestupte do kategorie zodpovědných. Je to překvapivě výhodné.

Martin Felix
tiskový mluvčí Sdružení