Vážení členové a přátelé Sdružení ČESMAD BOHEMIA,

 silniční daň bude nižší, zdá se. Průběh jednání ve zkratce popisujeme na stránkách Transport magazínu, ale mezi námi, žádná velká zábava to nebyla. Zvláště příjemné je začínat dialog v atmosféře totálního nepochopení. Takže nejprve musíte druhé straně dokázat, že k jednání máte mandát od uskupení s reálnou silou a že své požadavky jste si nevycucali z prstu, ale jsou oprávněné a jejich vyřešení je nejen ve vašem zájmu, ale i v zájmu druhé strany. Pak to chvíli vypadá, že to bude v pohodě, a chvíli zas, že někde úplně jinde, a nakonec se dojde ke kompromisu, který v ideálním případě obě strany považují za vítězství, v horším ho alespoň tak prezentují.
 Samozřejmě vždy si člověk může říci, že to mohlo dopadnout lépe, bez jednání by to však zcela jistě dopadlo daleko hůře. Nepochybně velmi cennou devizou z tohoto klání také je prozření vlády, že automobiloví dopravci nejsou tupé stádo, jež lze dojit po libosti, nýbrž dobře organizovaná profesní skupina, se kterou lze a je nutné vést konstruktivní dialog. Zatím není ale vyhráno, podpora vlády dohodnutým úlevám na silniční dani bude ještě podrobena kreativnímu potenciálu zákonodárného sboru, a ten se jak známo umí rozvinout do nevídané šíře. Ovšem tvůrčí rozmach v těchto dnech předvedlo i Ministerstvo dopravy se svým návrhem nového silničního zákona. Po období liberalismu má nastoupit na silnicích vláda pevné ruky.
 Nechci zpochybňovat nutnost kultivace mravů českých řidičů.  Ta je nade vší pochybnost, otázkou zůstává, zda cesta k ní vede přes padesátitisícové pokuty. Místo domluvy, popřípadě stovky bude nejnižší sankce 1500 Kč. To jsem zvědav, kdo je bez řečí hned vysolí. I když možnost na místě zabavit řidičák bude jistě dodávat policistovým argumentům značnou váhu. A spíš bych to typoval na nadváhu až obezitu. I když přemýšlet nad tím, kam ten nový zákon povede, je předčasné, neboť jestli něčemu rozumí opravdu každý, pak silniční dopravě. A o tom, že tyto rozumy v Poslanecké sněmovně zákon jaksepatří vylepší, netřeba pochybovat.
 Že každá změna je k horšímu, ovšem vím už dávno, a že při novelizaci našich zákonů to platí spolehlivě, asi také nebude sporu. Spíš mne znepokojila slova, kterými nový návrh zákona pan ministr v tisku obhajoval: „Po zpřísnění pravidel je poptávka. Neodpovědné svobody na silnicích máme všichni dost“. První věta je nesmysl, protože poptávka není po zpřísnění pravidel (ty jsou akorát), ale po jejich dodržování, a to se žádnými novými zákony nevylepší. A při přečtení věty druhé jsem se vyloženě vyděsil, že jsem si vzal dvacet let staré noviny. Je to takové nechutné spojení ta „neodpovědná svoboda“, skoro se mi chce skandovat, jak to Štěpánovi předvedli v devětaosmdesátém dělníci v ČKD: „Nejsme děti, nejsme děti“.
 Takže nazývejme věci pravými jmény. Bordel na našich silnicích vyčistí dobře vybavená, vyškolená, nekompromisní a neúplatná policie, která nebude měřit devadesátku na plzeňském přivaděči k dálnici skryta v roští, ale bude sankcionovat nebezpečné chování na silnici a vyhánět z ní agresivní hovada. Až bude chtít, zákonů je na to dost. Pojišťovny se mohou přidat, a kdo bude opakovaně otloukat okolní účastníky provozu, zaplatí takové povinné ručení, že buď zůstane doma, nebo konečně pochopí, co je to ohleduplnost.
 Do příštího roku tedy přejeme všem našim čtenářům, aby na silnicích panovala odpovědná svoboda s respektováním pravidel a hulváti zmizeli v pekle, stejně jako depresivní fronty před hranicemi.

Martin Felix