Vážení členové a přátelé Sdružení ČESMAD BOHEMIA,

            se začátkem školního roku by se mělo začít poněkud ochlazovat. Ne snad pouze z nějakých malicherných astronomických pohnutek, jako že se v tuto dobu díky nakloněné zemské ose odklání severní polokoule naší Země čím dál více od Slunce, a blíží se tak podzim. Ochlazovat se začne především proto, že od 1. září přidává Česká republika povinně do nafty cca 2 % biokomponentů, čímž přispějeme k snížení tvorby skleníkového plynu CO₂, a postavíme tak rozhodnou hráz globálnímu oteplování.

            Ještě větší kosu očekávejte po prvním lednu. Zajisté ne proto, že se ocitneme těsně za zimním slunovratem v nejchladnějším období roku, ale především z toho důvodu, že spásné biosložky se povinně objeví i v benzinu. Cílový stav pančování paliv přísadami z obnovitelných zdrojů nastane 1. ledna 2009, kdy nafta bude obsahovat průměrně 4,9 %  MEŘO, tedy methyl esteru řepkového oleje a benzin 3,9 % bioethanolu, vulgo kvasného lihu z řepy, brambor či obilí. Toto relativně nízké množství přísad rostlinného původu by mělo zajistit, že to přežijí i moderní motory. U benzinu za předpokladu, že líh, který je hydroskopický, bude stoprocentně bezvodý, jinak nám motor zrezne. V případě nafty ji nesmíme nechat v nádrži víc jak dva tři měsíce, v opačném případě hrozí tvorba pevných látek a následné zanesení filtrů a vstřikovacích systémů. Pro sváteční jezdce, sezónní traktoristy, hasiče, vojáky a vůbec lidi, kteří nepoužívají svůj vůz pravidelně, to bude možná docela oříšek.

            Na této akci je pozoruhodné, jak na jedné straně máme k dispozici mnoho přesných čísel (přesně se už třeba i ví, kolik tun těch kterých přísad bude v následujících letech potřeba), na straně druhé máme ale pouze mnoho nezodpovězených otázek, respektive zodpovězených zcela protichůdně: Je globální oteplování pouze krátkodobý běžný výkyv, nebo dlouhodobý trend? Má na něj vliv množství CO₂ produkované v dopravě? Lze vůbec oteplování nějak ovlivnit změnou našeho chování, není lepší se na něj spíš připravit? Nevyprodukujeme při výrobě biosložek víc CO₂, než kolik ušetříme jejich spalováním? Stojí to tedy vůbec za to?

            Samozřejmě někomu zcela jistě ano. Ony tyhle zázračné přísady totiž rozhodně nejsou zadarmo. Odborníci odhadují, že náklady na jejich výrobu plus snížení výkonu v důsledku jejich aplikace by mohlo vést k navýšení ceny za litr zhruba o padesátník, shodně u benzinu i nafty. Další desetníčky a korunky si připlatíme za potraviny, jejichž cena roste již nyní. Bodejť by ne, když na většině lánů porostou biosložky, které navíc dávají půdě enormně zabrat. Výsledné náklady, které poneseme kompletně všichni, pak budou nepochybně v řádu mnoha miliard. Opačně lze očekávat, že ve stejné výši budou i něčí zisky.

            Ne, že bych někomu nepřál výdělek, ne, že by mne nechával chladným stav naší planety, v jakém ji zanechám svým dětem, ani nemám takový strach o svůj motor JTD. Myslím, že většina z nás je ochotna slevit ze svého pohodlí i vydat peníze, případně vlastní energii pro zlepšení životního prostředí. Třídíme odpady, kupujeme energeticky nenáročnější ale dražší žárovky a elektrické spotřebiče. Někdo investuje do hybridního automobilu, další jezdí na kole, jiný zas své obydlí vytápí geotermální energií či slunečními kolektory. Ve všech zmíněných případech je ale dopad tohoto k životnímu prostředí ohleduplného a dobrovolného(!) chování na první pohled zřejmý. Povinné přimíchávání biokomponent do pohonných hmot však trochu připomíná budování světlých zítřků. To jsem osobně již zažil, a jsem proto k podobným projektům logicky poněkud nedůvěřivý.

Martin Felix