Vážení členové a přátelé Sdružení ČESMAD BOHEMIA,

            Původně jsem si myslel, že je to jen taková legrace nebo maximálně něco na způsob pokusného balónku, když ČD začaly veřejně mluvit o nápadu vrhnout se na provozování autobusů. Zvláště když prvního června jim musela vláda k původním 4,7 miliardám, kterými stát dotuje provoz lokálek, přiklepnout dalších více než 3 miliardy,o kterých se předem už ví, že budou chybět ve Státním fondu dopravní infrastruktury. To je již účet srovnatelný s tuhou zimou a povodněmi dohromady.  Nastává otázka, kde si takto úspěšný podnik hodlá vydělat na ty nové autobusy. Na jedné straně třicet i padesátlet staré motoráky, které u několika poslanců vzbudily takovou lítost, že chtěli ještě nějakou tou miliardičkou přispět na jejich šrotovné, na straně druhé výstavní Pendolino, které produkuje rok co rok ztrátu 500 milionů korun, to nevypadá moc nadějně. To by musel být tak trochu ekonomický zázrak, aby si na ně vydělaly regulérní podnikatelskou činností. A tomu se po téměř dvou stech letech marného snažení o rentabilitu ani nechce věřit.

            O tom, že zas nebude vše úplně standardní, svědčí i poněkud protichůdná prohlášení představitelů černé díry (dále už pouze ČD). 17. března zdůvodňoval náměstek pro osobní dopravu Petr Moravec vstup mezi autobusovou konkurenci slovy: „Jsou oblasti, kde poptávka cestujících odpovídá spíš minibusu, a navíc tak můžeme obsloužit i oblasti, kam koleje vůbec nevedou.“ To, pravda, není nijak objevné tvrzení, koleje opravdu všude nevedou a poptávka po osobní železniční dopravě bude co nevidět spíš na úrovni mikrobusu. Zajímavý je ale vývoj tohoto plánu, když 2. července mluvčí ČD oznamuje: „Devátého srpna zahájíme ve spolupráci s německým dopravcem Deutsche Bahn přímou autobusovou linku Praha – Norimberk.“ No tak tam tedy koleje vedou, to by mohli u dráhy vědět. Ale možná i něco tuší, neboť přiznávají, že denně tam vypravují dva páry rychlíků, které cestuurazí za pět hodin, přičemž jejich autobusy tam budou za 3 hodiny a 45 minut.

            Takže si to shrňme. ČD na osobní dopravě (a jinou už nemají) prodělávají. Vytrvale a hodně. Zjišťují, že své služby nemohou nabízet tam, kde nejsou koleje, a tam, kde jsou, ji zas dohromady nikdo nechce. Především na malých vesnicích. Tudíž vezmou všechny své ušetřené a přebytečné peníze a začnou provozovat autobusovou linku Praha – Norimberk.

            Společnost si z nějakého záhadného důvodu myslí, že železnice je ekologická, když provozuje z větší části historické vlaky, ve kterých kromě průvodčích a strojvůdců téměř nikdo nejezdí, a rychlá, když v některých destinacích je dřív než průměrně nadopovaný cyklista. A proto je ji třeba neustále podporovat z veřejných peněz, z nichž si teď nakoupí nové naleštěné autobusy, které pro začátek zajistí dopravní obslužnost do Norimberku. Zde se utká v rovné soutěži s autobusovými dopravci, kteří své firmy a vozové parky budují 20 let. Jestli i tohle projde a nejlépe za hlasitého potlesku ekologů, upřímně uznám, že si manažeři ČD své půlmilionové platy zaslouží.

Martin Felix