Vážené členky a členové, přítelkyně a přátelé Sdružení ČESMAD BOHEMIA,

            jestli jste si přečetli pozorně oslovení, jistě vám neušlo, jak jsem genderově korektní. Jako bývalý učitel jsem v pokušení dodržovat doporučení Ministerstva školství a nediskriminovat v jazyce ženské pohlaví. Docela bych si i ulehčil práci, jen si představte, jak by mi to přibývalo: poslanci a poslankyně, dopravci a dopravkyně, policisté a policistky, zlosynové a zlodcery - stránku pro úvodník bych měl popsanou raz dva.

 Kdyby tohle napadlo pana poslance Bendu, nemusel předělávat svou magisterskou práci na rigorózní pomocí zvětšování fontu, ale mohl pár stránek nahnat důsledným uplatňováním ženských jazykových tvarů. Mám ale obavy, že by to čtenáři, ba ani čtenářky příliš neuvítali, a proto raději seskočím z genderové vlny. Je mi ostatně vždy podezřelé, když si někdo udělá job z přesvědčování, že to, co do teď bylo považováno za správné, je úplně špatně a musí se začít lépe a po novu. Navíc, když začátek roku byl pro tyto věrozvěsty vyloženě smolný.

První šrámy na pověsti utržil boj proti globálnímu oteplování, pod jehož praporem se rozpoutala honba na nebohý kysličník uhličitý, v jejímž důsledků si do aut a kamionů lijeme stále více dražších a méně kvalitních biopaliv. Ukázalo se, že při stanovení konce světa, který v tomto náboženství představuje roztátí himalájských ledovců, zazlobila nula a nebude, jak se původně předpokládalo, již v roce 2035, ale až v roce 2350. Důvěryhodnosti tomuto učení nepřidalo ani zjištění, že při monitoringu teplot vypadávají zásadně stanice na chladnějších místech. O takových prkotinách jako ladovská zima za okny už vůbec nehovořím, protože to, co vidím na vlastní oči, a zdravý rozum, nemá v odborné diskuzi co dělat.

Rovněž k velkému inkvizitorovi silniční dopravy exministru Bursíkovi se Štěstěna obrátila zády. Nápad s fotovoltaickými elektrárnami bude stát občany víc miliard, než se předpokládalo, navíc je povětšině spolknou velcí hráči z Asie případně náš ČEZ. K dovršení smůly vyplavalo na světlo, že tento zelený workholik dokázal současně pracovat pro Ministerstvo životního prostředí i tuzemské uhlobarony. Teď, když panu Bursíkovi spadly hračky do kanálu v podobě stažení zákonu o celoročních pátečních zákazech jízd pro kamiony, by se mohlo ukázat, že po celé své funkční období byl konzultantem mezinárodní unie rikšů a chovatelů oslů, kteří by naši práci o víkendech rádi zastali.

Nevedlo se ani bývalému radnímu Prahy za zelené Petru Štěpánkovi. Pamatuji si ho ještě z dřívějších dob, kdy jsme se při natáčeni jakéhosi nezávislého filmového dokumentu o životním prostředí střetli před kamerami na nádraží v Jihlavě. On přijel stylově v zeleném a vlakem, ale stejně ho z konečné verze vystřihli. Teď se ukázalo, že v době svého působení na magistrátu zase on vystřihl tříkilometrovou stezku pro cyklisty za téměř150 milionů, tedy kilometr za 50 000 000 Kč. Pro porovnání je dobré si říci, že zavedení mýtného pro automobily nad 3,5 tuny vydělá ročně oproti původním dálničním známkám státu navíc možná něco přes 300 milionů korun. Při šikovném hospodaření by nám za to páni radní zhotovili dobrých šest kilometrů stezek pro cyklisty.

Přestože jsem vášnivý cyklista, milovník přírody a k ženám (samozřejmě především k té své vlastní) chovám hlubokou úctu, nezastírám jistou dávku škodolibosti, když výše zmíněné aktivisty přistihne realita v nedbalkách. Věřme, že tato dílčí prozření nejsou pouze důsledkem předvolební atmosféry. Ale i kdyby ano, stále je to smysluplnější než vyretušované hlavy politiků s dutými hesly na billboardech stvořených tlupou kreativců a kreativkyň. A protože chci podpořit dlouhodobější převahu konzervativních postupů nad revolučním mesiášstvím, vracím se pro příště k zavedenému, byť poněkud sexisticky nevyváženému: Vážení členové a přátelé Sdružení ČESMAD BOHEMIA.