Vážení členové a přátelé Sdružení ČESMAD BOHEMIA,

            že jednou z nejdůležitějších činností úřednictva je vymýšlet pro svůj úřad práci, aby tento nebyl náhodou shledán nepotřebným, je již dávno odhalená skutečnost. Přesto dál vznikají nové úřady, v nich se zabydlují noví úředníci a obyvatelstvo je stíháno novými a novými povinnostmi. Tento princip funguje na jakékoliv úrovni - místní, krajské, státní i evropské. Dál už bohužel, nebo naštěstí, nedohlédnu, ale počítám, že v organizacích světového formátu to nebude o nic lepší.

            Konkrétní důkazy tohoto jevu poskytuje bohužel velmi intenzivně i Evropská unie. Tak třeba digitální tachografy. Byly jakž takž po Evropě zavedeny, byť jednotný start se zrovna nepovedl a bouřlivý technický pokrok v oblasti satelitní navigace, telematiky, mobilního přenosu dat a digitalizace vůbec nám v praxi ukázal, jak to vypadá, když „zítra již znamená včera“. A tak se nejen přemýšlí jak nové, ale současně již zastaralé přístroje vylepšit, ale komu je ještě do auta nacpat. Bdělé oko již padlo na dodávky do 3,5 tuny. Až ty budou pod kontrolou, nepochybně na řadu přijdou vozidla osobní. To bude teprve krásné práce s instalací, kontrolou a vyhodnocováním těch miliard záznamů.

            Další zlaté tele, kterému se klaní davy úředníků a výzkumníků, jsou externality silniční dopravy. Tuto neuchopitelnou veličinu skrývající v sobě náklady za zácpy, hluk, znečištění vzduchu, nehody a bůhví co ještě miluje železniční lobby. Neustále ji přepočítává, doplňuje a rozšiřuje za jediným účelem, zatížit silniční dopravu už konečně takovými poplatky a daněmi, aby si někdo něco také poslal vlakem. Posledně to trošku přehnali. Jakýsi výzkumný institut patřící EU spočítal ročně tyto náklady nákladní dopravě na 623 milionů euro. To se zdálo někomu málo, tak výzkumníci provedli v březnu briskně nový výpočet a hned to vyšlo na přijatelnějších 2,3 miliardy euro. Počítat a zkoumat se bude nepochybně dál.

            Vůbec nejspolehlivějším zdrojem „práce“ a tedy příjmů je asi globální oteplování se svými skleníkovými plyny. Nová dánská eurokomisařka pro dopravu Connie Hadegaardová se již blýskla požadavkem na zavedení limitů CO₂ pro nákladní automobily a nutno dodat, že sklidila velký potlesk. Už se těším na downsizing motorů nákladních aut. Kdo by odolal pětkrát přeplňované osmnáctistovce ve stavebním náklaďáku nebo hybridu v tahači? A co takhle extra virgin olive oil lisovaný za studena přímo do nádrže! I když v biopalivech si začíná pozvolna razit cestu i zdravý rozum, když se ukazuje to, co jsme psali už před rokem, že jejich přínos pro životní prostředí je spíš negativní. Nespoléhejme ovšem na nějaké rychlé změny kursu, setrvačnost jednou rozběhnutých procesů nesmíme podceňovat, vždyť zaměstnávají tolik úředníků!

            A protože oteplování je globální, globálně blbnou úřady po celém světě. Aby nám v Evropě nebylo líto, že se dopravním prostředkům budou počítat bublinky u výfuku, vymysleli si pro sebe chytré hlavy zajímavou činnost i na druhé straně zeměkoule. V Argentině běhají po pampách krávy s batohy na zádech, do kterých jim výzkumníci jímají větry, aby zjistili, po jaké trávě naprdí nebohý skot nejvíce metanu, v Austrálii zase zkoumají, které plemeno ovcí vykrká nejvíc skleníkových plynů. To není legrace, ale současná realita tamějších zemědělců. A pak že je nedostatek práce.

Až někdo přijde na to, že naší planetě nejvíce prospěje, když lidstvo přestane cokoliv kamkoliv dopravovat, topit, jíst a provozovat jiné takové škodlivé činnosti, zjistíme, že největší globální katastrofou není rozjitřené klima, ale státní zaměstnanec usilovně pracující na projektech, které by ospravedlnily jeho vlastní existenci.