Vážení členové a přátelé Sdružení ČESMAD BOHEMIA,
dobrá zpráva: vznikl etický kodex úředníka. Aby snad někdo hned nepropadal lítosti, že za morálními vzory ztělesněnými úředníky musí až na úřad, připomínám, že tato mravoučná rukověť se přesně jmenuje Kodex etiky zaměstnanců ve veřejné správě. A protože státní zaměstnanci nás zpravidla dostávají do rukou, když nám coby novorozencům přivazují na nožičku identifikační štítek, či vlastně přímo, když opouštíme matčino lůno a někoho z nás si proklepli ještě dříve pomocí ultrazvuku a genetických zkoušek, a na druhou stranu i ze světa jsme úředně odepsáni, je značná šance, že morální obroda se dotkne celého národa.

    V této souvislosti je zajímavá informace agentury STEM, že celé čtyři pětiny občanů si myslí, že státní úředníci jsou uplatitelní. Je možné se důvodně domnívat, že tento názor mají občané zhusta podložen praxí. To teď všechno skončí, protože všude zavládne "…maximální profesionalita, nestrannost, slušnost a ochota". Úplatný policista, líný celník, arogantní financ - tyhle figury zmizí v propadlišti dějin a naše děti si je zařadí po bok pohádkových záporáků Trautenberka, Lomikara a Štětináče. Na okresních úřadech budou řešit naše provinění a opomenutí s plachým úsměvem a neotřesitelným smyslem pro spravedlnost primáři Sovové, na silnicích to bude samý Krakonoš, vždy připravený pomoct chudákovi a nekompromisně ztrestat hřešícího cizáka, celníci budou nosit červené šátky, aby dávali všude najevo, že jejich vzorem je pracovitý Ferda Mravenec.

    Tahle změna jistě osloví, zasáhne a posléze i změní také stranu druhou. Dusné scény u převažování na hranicí se změní v přátelské klábosení, kde se budou ozývat věty typu: "Já vím, že je to přesně 40 tun, ale radši něco vyložím, co kdyby mi večer ztěžkla víčka a já měl přes váhu." Policistům budeme vnucovat bankovky se slovy: "Já se znám, mně domluva nestačí. Vemte si, pane policajt, aspoň pět set, ať už si konečně zapamatuju, že v obci smím jet jenom padesát." Ať za volantem, za řídítky nebo pěšky, každý bude gentlemanem, odpouštějícím s velkorysostí Vinnetoua i ty největší prasárny ostatním účastníkům silničního provozu.

    Jedinou chybičku tenhle etický kodex má. Tak jak už to bývá s věcmi spojenými s morálkou, není právně vymahatelný. Morálky se můžeme dovolávat, na mravní vlastnosti apelovat, etického chování dožadovat, a to je asi tak všechno, co s tím můžeme dělat. Chudák kodex, nebude to mít snadné prosadit se. Trochu mi připadá, jako kdyby pan ministr vnitra, co ho předložil, a vláda, co ho schválila, nám tímhle dokumentem vzkazovali: "My víme, co je správné a co se má, my už takoví jsme a chceme, aby takoví byli i naši podřízení, jenže nevíme, jak to zařídit. Tak si na to dohlídněte sami a pokud možno slušně. Víte přece, že morální kodex platí pro každého."

    Profesionalita, nestrannost, ochota a slušnost - ještě jednou si zopakujme ty čtyři květinky, které by chtěla vláda na úřadech pěstovat a šlechtit. Moc pěkné předsevzetí. Úplně jsem se nechal unést představami, jaká idyla by nastala na našich silnicích, kdyby i tam nám tyhle rostlinky zapustily kořeny a vykvetly. Nechal jsem se unést přímo vládními představami, jak ti státní zaměstnanci budou bezvadní a obdivuhodní při prosazování nestrannosti, zákonnosti, průhlednosti a spravedlnosti.

A když mě ty vládní představy opustily, tak mě napadlo: a čí že zaměstnanec je vláda?

Martin Felix
tiskový mluvčí Sdružení