Vážení členové a přátelé Sdružení ČESMAD BOHEMIA,
zima je teprve na začátku, ale sněhu jsme si již užili jako za několik předcházejících let dohromady. Určitě to uvítaly všechny zpravodajské štáby, a to především v období Vánoc, kdy se toho zpravidla moc neděje. První nápor zimy byl na všech televizních stanicích shodně komentován nablblými rozhovory se stejně nablble se tvářícími řidiči, kteří se spravedlivě rozohňovali, že silničáři opět zaspali. Celý den a celou noc sněžilo a na silnici je sníh. To je mi pořádek. Podezřívám zpravodajství, že tyhle duchaplné výlevy mají předtočeny již řadu let a vždy je pouze aktuálně zařadí. Jako ta pověstná hrající si koťata v dobách Československé televize. Možná by stálo za to šetřit tímto způsobem materiál intenzivněji a komentovat tak všechny periodicky se opakující situace. Třeba rozčílený Klaus po zhlédnutí novoročního projevu prezidenta Havla. Odborář Dušek ve stávkové pohotovosti před výplatou modré armády – to by se dalo pouštět každý měsíc.

    S přibývajícím sněhem začalo docházet reportérům, že v liknavosti silničářů to tentokrát asi nebude, dokonce začaly ubývat i obrázky nešťastných šoférů s letními pneumatikami, kteří uvízli v závěji. Asi si nás čím dál tím víc uvědomuje, že zimní obutí není žádná frajeřina, ale nutnost a ti, co si to neuvědomili, již zapadli a do oblevy nevyjedou. K silvestrovskému veselí pak svou již obvyklou troškou do mlýna přispěla naše armáda, když do boje se sněhovou kalamitou vyslala tank, jenž obratem zapadl také a kvůli svému vyprošťování zaměstnal na celý den zbylou techniku. Asi měl letní pásy.

    Další zajímavá mediálně meteorologická situace nastala 26. prosince, kdy byl éter plný zpráv o pokračující kalamitě, ale kromě horských oblastí a Vysočiny bylo všude sucho a sjízdné komunikace byly i na těch horách. Na silnicích se jezdilo velmi příjemně, neboť spousta motoristů naletěla a radši zůstala doma. No a to zimu rozčílilo natolik, že 2. ledna zapadli téměř všichni.

    Otázkou zůstává, tak jako každý rok, co se stane, až sníh roztaje. Když zima ještě vydrží nebo dokonce přitvrdí, nejenže silničářům dojdou peníze, ale jejich zastaralý vozový park oranžových liazek, předpotopních fréz, roztodivných traktůrků a sem tam nějakého toho unikátu ze země sovětů se rozpadne. Až roztají sněhy a místo asfaltových silnic se objeví jen hrbolaté a děravé průseky v krajině, lemované odstavenými vozy obutými do letních pneumatik a s mumifikovanými těly nezodpovědných řidičů za volanty a sem tam nějaký ten zrezlý tank, pak lidé prohlédnou a možná se i začnou ptát. Kde jsou ty naše miliardy odevzdané formou daní silničních, spotřebních, dálničních, přidaných a jánevímjakých? Kampak se nám ztratily a kdopak nám je zašantročil? Nastane pak jasné rozdělení na ty, kdo si přejí fundamentální návrat k přírodě – ti už budou téměř u svého cíle, a na ty, kdo si přejí udržitelný rozvoj, respektive v nastalé situaci návrat k civilizaci.

    Kdysi nám televize a ostatní média předkládala jakousi virtuální realitu, v níž všichni radostně pracovali, dílo se dařilo a tak. Třeba to bylo ve víře, že tu skutečnou realitu tak přivolají. Letos nám média předkládala virtuální kalamity (je zkrátka jiná poptávka) a kupodivu se přivolat je podařilo. Horší bude, až nám z jara stát nabídne pouze virtuální silnice, a to za naše skutečné prachy. Co s tím přivolá, nevím, silnice ale určitě ne. Možná, že se začnou houfně objevovat ve volebních programech, to však ještě jistě neznamená, že se po nich svezeme. Znáte to: sliby se slibují, blázni se radují. Ony totiž ty skvělé silnice byly i v  minulých programech už také, ale asi v nich nebyla ta letošní zima. Tak pozor na strany, které počítají pouze s létem a ostatně ne moc teplým. To zas asfalt taje.

Martin Felix
tiskový mluvčí Sdružení