Vážení členové a přátelé Sdružení ČESMAD BOHEMIA,
nejlepší je začínat den s písní na rtech. Mně se dnes ráno při cestě do práce neustále neodbytně vybavovala píseň od The Plastic People of the Universe: "Ach, jak mě souží a trýzní, zácpa svou hroznou přízní…" Ne, nemám střevní potíže, pouze projíždím (nebo spíš prostávám) Prahu. Až se prostojím do práce, přesednu do služebního auta a pojedu postávat na D1 směrem do Brna.

    Pusťte si jakékoliv dopravní vysílání a zjistíte, že tahle dvě místa jsou dopravně asi opravdu nešílenější. Dálnice D1 je proslavena svými nikdy nekončícími uzavírkami, kde pracovní nasazení cestářů připomíná skanzen socialismu. Přestože různých zúžení je na dálnici někdy více než volně průjezdných úseků, vždycky se nadejde dostatečný počet řidičů, které toto místo překvapí a bleskurychle havarují. Jak se můžeme denně přesvědčit havarovat, se dá však úplně všude, a ať se na mě pan ministr nezlobí, je úplně jedno, jaké testy ten který viník nastudoval, z neznalosti dopravních předpisů nehody nevznikají. Třeba tak bezohlednost, nepozornost, nedisciplinovanost, arogance, blbost, nešikovnost - ale neznalost? Ta roli nehraje. Však také dálničním policistům už začínají růst zobáky a černé peří, protože jejich práce se jeví být vhodná spíš pro havrany.

    Nemůžu v této souvislosti nevzpomenout chování různých ekoteroristů, kteří už dnes brání jakékoliv výstavbě s geniálním argumentem, že nové nebo rozšířené dálnice by se stejně zaplnily dalšími vozidly. To je dobře, že s tím nepřišli už před nějakými sto padesáti lety, kdy již začalo dostavníků také vážně přibývat. Nicméně průkopnických dvacet kilometrů mezi Prahou a Mirošovicemi, kde jsou v každém směru tři pruhy, jim poněkud dává za pravdu. Ne, že by si tam podle jejich logiky šlo zajezdit víc motoristů, protože přibyl pruh a je tam víc místa, spíš se prokázala zoufalá neschopnost našich řidičů vyrovnat se s novou situací. Nejsem úplně s to vcítit se do jejich uvažování, ale asi si říkají, že když byly dva pruhy, pravý pro pomalá vozidla, levý pro rychlá, tak teď, když přibyl prostřední třetí, ten je pro ně. A tak si jede v prostředním pruhu řada těchto rozumbradů a nechápou, proč se kolem nich míhají auta zleva, zprava, troubí, svítí, vždyť oni jedou přece v tom svém pruhu, který tady pro ně postavili.

    Rovněž velmi staticky se chová doprava v Praze. Zde je samozřejmě základní úkol odvézt z města tranzitní dopravu. Naprosto neuvěřitelně pak zní, že dokončení vnějšího okruhu není otázkou peněz, ale magistrátu, který není schopný vypracovat územní plán, případně realizovat jeho už schválenou část. Pražská radnice v tomto případě jasně vítězí v soutěži o nejtlustší hroší kůži. Co ministrů, premiérů a různých předsedů horečně zvýší svou aktivitu, jen zaslechnou-li slovo blokáda či stávka. Pražští radní mají tu nejmasivnější blokádu denně pod okny a vůbec to s nimi nehne.

    Úplně jsem z toho všeho zapomněl, že je vlastně čas adventu, blíží se Vánoce, svátky klidu, míru a pokoje a taky Silvestr, svátek chlastu a televize. Protože se nám může stát, že podstatnou část, případně celé strávíme tyto svátky uvězněni v nějaké dopravní zácpě, je třeba se na tuto eventualitu připravit. Voňavý papírový stromeček v autě si preventivně nazdobíme, aby kouzlo Vánoc vstoupilo i do kabiny našeho vozu, s blížícím se Štědrým večerem budeme vyrážet na cesty s kufrem plným dárků, všemi svými nejbližšími a rybí polévkou v termosce, abychom uvězněni v dopravní kalamitě neprošvihli Ježíška a štědrovečerní večeři. Před Silvestrem děti vysadíme a naložíme kamarády s pekáčem ovaru, bengálským ohněm, bednou šampaňského, basou piva a litrem slivovice, popřípadě přenosnou televizí a oslavíme bujaře příchod Nového roku. A myslím, že se vůbec nemusíme bát dechové zkoušky na alkohol, protože než se to zase rozjede, budeme už dávno střízliví.

Martin Felix
tiskový mluvčí Sdružení