Máloco tak nápadně připomíná nos princezny Bosany z pohádky Tři veteráni jako naše dálnice. Tentokrát nemyslím jejich schopnost překvapivě se vlnit, ujíždět nebo se na nestabilním podloží pohupovat jako opilý námořník na kymácející se palubě. Zaujala mne unikátní dovednost na požádání se prodlužovat nebo naopak smršťovat. V normální zemi se to běžně děje tak, že když je dálnice třeba, tak se postaví, když zastará a vedle ní vyroste modernější, tak zanikne, třeba jako slavná Route 66. U nás na to jdeme jinak. Ne, že bychom dálnice nestavěli. Vloni to třeba bylo 12,5 km neposedné D8 a kousek D3, letos očekáváme také zhruba celkem patnáctikilometrový přírůstek sestávající z D3 u Veselí nad Lužnicí a Českých Budějovic, D11 u Hradce Králové a D4 u Příbrami. Daleko větší kouzla však s délkou dálnic dokážou nikoliv tři kouzelní skřítkové, ale úředníci na ministerstvu dopravy.
Tak například od 1. ledna 2016 se české komunikace rozrostly o cca 450 km nových dálnic. Samozřejmě, že je nikdo nepostavil, ale o zázrak se postarala změna značení stávajících silnic pro motorová vozidla, které byly formálně převedeny na dálnice. To bylo tedy poté, co ministerstvo naordinovalo tři kouzelná jablíčka, a dálnice se začaly natahovat. Současně úředníci nasadili čarovnou hořkou hruštičku a alespoň pro řidiče osobních automobilů se dálniční síť smrskla o 45 kilometrů, protože na ně již nebylo třeba dálniční známky. Tento krok se natolik osvědčil, že letos byly aplikovány další smršťovací hruštičky a ze zpoplatněných dálničních úseků ubylo dalších 111 km. Jen ať si občan vychutná laskavou ruku státu, která bohatým bere a chudým dává. Konečně, máme před volbami, takže každý dobrý skutek se počítá, obzvlášť když nejde na náklady partaje, ale eráru. A ten prý to také stát nic nebude, protože se ukázalo, že lidé kupují dálniční známky, bez ohledu na zkracování zpoplatněných úseků, stále víc a víc. Navrch se na tyto neplacené kilometry zahrnující převážně obchvaty měst přesunuli šetřílkové, a obce si tak od části automobilů oddechly.
Zcela jiná logika panuje při zpoplatňování nákladní a autobusové dopravy. Tady se podávají pouze prodlužující jablíčka. O tom, že by se objíždění měst řešilo vyjmutím ze zpoplatnění jako u osobních aut, nemůže být řeč, neboť by to odporovalo zásadě brát boháčům a dávat chudákům. A když má někdo velký náklaďák nebo autobus, je, to dá rozum, přece boháč. To, že se bude platit jen za dálnice, jsme už v tichosti opustili, a tak se zpoplatněná síť pozvolna prodlužuje o obyčejnější komunikace. A s vyhlídkou na nový mýtný tendr se jablíčka chystají ve velkém. Aby případné rozšíření bylo alespoň ekonomicky zdůvodnitelné, bylo zadáno společnosti Deloitte vypracovat analýzu. V té stojí: „Projektový manažer považuje za optimální návrh ve variantě 2, v rozsahu 474,1 km s ohledem na dosažené parametry multikriteriálního hodnocení." Přeloženo do češtiny to znamená, že zpoplatňovat víc kilometrů se už nevyplatí. Tato varianta by ovšem představovala jen trochu rozšířit stávající systém a tendr by neměl ty správné grády, takže ministerstvo vyhlásilo, že se bude rozšiřovat na 900 kilometrů. Zdá se, že nos princezny Bosany byl i s pomocí kouzelného ovoce poťouchlých trpaslíků v porovnání s našimi dálnicemi, co se délky týká, orgánem ještě poměrně stabilním. Natahování a smršťování našich dálnic nejenže se děje častěji, ono probíhá dokonce současně. Že bychom se ovšem jako na konci Werichovy pohádky dočkali potrestání hamižného krále a jeho dcery a odebrání kouzelných hraček nezpůsobilým veteránům, není příliš pravděpodobné. Zatím to vypadá, že dlouhý nos na nás dělají i z ministerstva.
