Vážení členové a přátelé Sdružení ČESMAD BOHEMIA,
Jaroslava Duška asi všichni znáte a patrně se většinově shodneme, že je skvělý herec. A stačilo by, kdybychom si vzpomněli jen na jeho milostnou etudu s Evou Holubovou ve filmu Pelíšky. On je ale také velice svérázný myslitel a filosof. Na jeho názorech a postojích už asi taková shoda nebude, nicméně některé rozhodně stojí za pozornost. Mě v poslední době zaujal ten, že když nám někdo řekne něco hnusného, nevypovídá to nic o nás, ale o něm. A s trochou porozumění uvidíme za jeho snahou nás ranit jeho vlastní dávná poranění, která přenesl na nás. A když jsme pokročilí, můžeme mu rovnou odpustit. Ono se to samozřejmě lehce řekne, ale daleko hůř udělá. Já sám to zkouším napřed s tiskem, protože tady si ta potupení jaksi sám mohu dávkovat a noviny případně zavřít. A pak se na to také lépe reaguje s rozmyslem a po čase, protože také patřím k těm lidem, které nejtrefnější odpovědi a argumenty napadají až časem, když už je dávno po všem.
Nedávno se například udála tragická nehoda kamionu a několika osobních vozidel, na jejímž konci byli tři mrtví, včetně pravděpodobného viníka za volantem onoho kamionu. Ve všech denících i řadě odborných médií se hned objevila statistika, že nákladní vozidla vloni zapříčinila smrt 68 osob. To je v podstatě pravda, až na malý detail, v kterém se jak známo skrývá ďábel, že v těchto nákladních vozidlech jsou započítány i dodávky N1. Kdo by si dal práci, zjistil by, že kamiony, tedy vozidla s návěsem mají na svědomí zemřelých 19, což také není nic povzbudivého, ale přece jen je to dost rozdíl. Je tedy otázka, zda novináři tuto zprávu od sebe opisují a tuto nepřesnost šíří v důsledku duševní lenosti, nebo si chtějí trochu přiložit pod kotel a trochu ty tiráky pohanět. Je tedy pravda, že ani policejní prezidium tomu moc nepomohlo, když před několika lety ze svých statistik vypustilo vcelku zažité rozdělení viníků nehod dle vozidel na N1, N2 a N3 a nahradilo jej kategoriemi Nákladní automobil, Nákladní automobil s přívěsem a Nákladní automobil s návěsem. Co je k tomu vedlo, netuším. Snad to, že s auty spadajícími do jednotlivých kategorií se jezdí poněkud jinak. U mě to tedy platí především u couvání, které mi nejde ani s přívěsem, ani s návěsem. Pak by mi zde ovšem chyběla statistika, kolik nehod se stalo při jízdě vpřed a kolik při jízdě vzad. A ta tam není, takže fakt nevím.
Daleko křiklavější případ jsem ovšem objevil na Novinkách.cz, kde pod titulkem „Při nehodě z náklaďáku vyletěl spolujezdec, na místě zemřel“ stojí, že se jednalo o Mercedes‑Benz Vito. Tady už těžko uvěříme, že Novinky zaměstnávají a platí za psaní o dopravě někoho, komu by se pro jeho znalosti automobilů smáli i ve třetí třídě jeho devítiletí spolužáci. Za tím je něco jiného. Prostě autor sám udělal něco špatného, tak se na oplátku chtěl pomstít truckerům, aby se ve stínu jejich provinění zdál i jemu samotnému jeho poklesek poněkud menší. Úplně toho pana redaktora vidím. Spěchá do redakce a vede svého pětiletého synka ráno do školky. Ten evidentně nespěchá a vůbec nechce spolupracovat při převlékání do hracích kalhotek. Sedí na lavičce a vesele kope nahatýma nožičkama, pak se snaží obě nacpat do jedné nohavice, a když už ho pan redaktor do nich konečně oblékne, prohlásí, že mu je maminka dává kapsou s krtečkem dopředu a ne dozadu a…. a už ji má, jen to mlasklo. Smích je pryč a dokonce nepřichází ani pláč, jen zaryté mlčení, protože tady se jedná o vyloženou nespravedlnost a ví to i pan redaktor. Bože, jak já mu rozumím a je mi ho líto. Takhle začít den. A cestou do práce ho ještě na dálnici zdržuje nekonečným předjížděcím manévrem kamion. Taky už mu začínáte odpouštět? No tak co, tak hodil kamiony do jednoho pytle s dodávkami, však ani kluci za jejich volanty nelezou s úmyslem někoho nebo i sebe zabít. Hlavně až si bude odpoledne vyzvedávat kluka po spaní ze školky, už aby byla ta nespravedlivá facka zapomenutá a zase se při převlékání vesele zlobilo bosýma nožičkama. Třeba se zítra dočteme, že kamiony nezklamaly ani za nejtužší koronakrize a dál vozily lidem, co potřebují.
