Tiskové zprávy 2023

TZ 2023

Ne každý chápe, jak nám Německo zavařilo

3. listopadu 2023
Martin Felix


Možná se zdá titulek nadsazený, ale z pravidelného šetření Sdružení ČESMAD BOHEMIA mezi silničními dopravci, které proběhlo v tomto týdnu, takový závěr vyplývá jednoznačně. Barometr nákladní dopravy tentokrát přinesl dvě negativní zprávy. Tou první je historicky nejhorší situace v očekávání množství zakázek pro příštích 6 měsíců. Jen pětina dopravců na ně vyhlíží optimisticky, což je o 20 procentních bodů horší než v létě. To znamená, že se ještě dlouho nedočkáme oživení ekonomiky. Doprava je spolehlivý indikátor. Než se něco vyrobí, musí se přivézt materiál, než se něco prodá, musí zafungovat dodávka zboží. Tou druhou je zavírání očí zákazníků před zdražením veškeré silniční dopravy do a z Německa nebo přes něj tranzitující, a to kvůli navýšení mýtných sazeb, které schválil 20. října německý parlament. Rozhodnutí tak padlo jen měsíc před účinností. Přes 40 % zákazníků zatím nepotvrdilo, že akceptují vyšší ceny za přepravu, naopak 20% již ceny upravuje.

V Německu bude od 1. prosince příplatek CO2 pro kamion, tj. nákladní soupravu nad 18 t s 5 a více nápravami a motorem EURO VI činit 0,158 EUR (3,90 Kč/km), což je zvýšení stávajícího poplatku o 83 %. Pro lepší představu, jaký nárůst v nákladech dopravců to představuje, je to stejné, jako kdyby ze dne na den poskočila cena nafty na stojanech cca o 15 korun. Samozřejmě kamion nejede jen po dálnici, ale dálkové přepravy ji využívají dominantně. Například jen za německý úsek při cestě do Hamburku zaplatí od 1. prosince český dopravce o 2 000 Kč více, za tranzit do Francie přes Německo si připlatí přes 60 EUR.

Generální tajemník Sdružení ČESMAD BOHEMIA Vojtěch Hromíř situaci komentuje:

„Podle našich zjištění si zákazníci silniční dopravy zatím nepřipouštějí, že Green Deal na ně začíná dopadat. Málokdo očekával, že se německé zpoplatnění infrastruktury skutečně takřka zdvojnásobí, obzvlášť když avizovaný nárůst v ČR od 1. března je 15% a třeba v Rakousku od ledna pouhých 7,4 %. Není v silách žádného silničního dopravce pokrýt ani zčásti německé zdražení mýta z vnitřních zdrojů, když se marže v tomto oboru pohybují v řádu několika jednotek procent. Navíc dopravci musí zakalkulovat i vyšší zpoplatnění prázdných přejezdových kilometrů. Zdražení služeb silniční dopravy je nevyhnutelné a lze očekávat, že jej pocítí nejen importéři, ale celá naše exportně zaměřená ekonomika.“

 

Zvýšení mýtného v Německu se prodraží

20. října 2023
Martin Felix


V pátek 20. října schválil Spolkový sněm zákon ministra dopravy Volkera Wissinga (FDP), který od 1. prosince 2023 zavádí dodatečný příplatek za CO2 k sazbám mýtného v Německu. Od 1. července 2024 se navíc bude mýtné vztahovat také na menší dodávky o hmotnosti 3,5 tuny a více. Doposud se mýtné platilo od 7,5 tuny.

Příplatek CO2 pro nákladní soupravu nad 18 t s 5 a více nápravami a motorem EURO VI činí 0,158 EUR (3,90 Kč/km), což je zvýšení stávajícího poplatku o 83%. To bude znamenat, že například jen za německý úsek při cestě do Hamburku zaplatí od 1. prosince český dopravce o 2 000 Kč více, za tranzit do Francie přes Německo si připlatí přes 60 EUR. Problémem budou rovněž přejezdové kilometry, které vozidlo ujede bez nákladu. I zvýšené náklady na ně bude muset dopravce zahrnout do ceny pro zákazníka.


Tabulku s příplatky CO2 najdete zde: https://www.toll-collect.de/cs/toll_collect/rund_um_die_maut/co2_emissionsklassen/co2_emissionsklassen.html
Na stránkách Tollcollectu jsou i další detaily k zaváděnému CO2 příplatku.

 

Silniční doprava luxusní službou?

22. září 2023
Martin Felix

Pohled na rychle rostoucí ceny paliv u čerpacích stanic znepokojuje všechny motoristy. Sice zde není tak urgentní příčina, jakou byl začátek ruské invaze, ale přesto cena za tři měsíce poskočila o razantních 9 Kč. Pro kamionové dopravce, u nichž cena nafty tvoří zhruba třetinu nákladů, to znamená nárůst výdajů cca o 3 Kč na kilometr. Tedy o více než 10 %. O dalších téměř deset procent zvyšuje ostatní náklady stále vysoká inflace. Časy levné silniční dopravy zjevně končí a v příštím roce bude s největší pravděpodobností ještě hůř.

Sousední Německo chystá již od letošního prosince razantní navýšení mýtných sazeb o 83 %, tedy na téměř dvojnásobek. Plánované zvýšení mýtného v ČR je plánováno na 15 % od března příštího roku. Netřeba pochybovat o tom, že pro zvýšení státních příjmů využijí i ostatní státy novou povinnost započítat do mýtné sazby emise CO2 produkované vozidlem.

Z ekonomického hlediska není optimistický ani pohled za vzdálenější horizonty. Přechod na lokálně bezemisní dopravu v podobě bateriových nebo vodíkových vozidel bude finančně extrémně náročný. Cena středně těžkých a těžkých nákladních vozidel v elektrickém provedení je v současnosti v nabídce všech značek na trhu vždy téměř trojnásobná oproti klasické dieselové verzi. Nákladní vozy s vodíkovými palivovými články zatím na trhu k dispozici nejsou, jejich cena rozhodně ale nižší nebude. Silniční doprava se při udržení současných trendů patrně velmi rychle stane luxusním zbožím.

 

Dojezdy domů dálnice nezaplaví

21. června 2023
Martin Felix

Navrhovaná změna zákona 361/2000 o provozu na pozemních komunikacích by měla umožnit řidičům kamionů dojet v době zákazu jízdy na místo vykládky na území ČR a pak domů nebo do firmy. Velmi by jim usnadnila život, neboť se často stává, že v prázdninových měsících, kdy platí páteční a sobotní zákaz, nestihnou do cíle dojet, a musí tak trávit čas do sobotního odpoledne na přeplněných parkovištích místo doma s rodinou. Úleva by se netýkala tranzitujících kamionů, ale typicky pouze českých řidičů. Z nich tuto možnost využije dle expertních odhadů jen několik stovek, což je z celkového denního počtu sedmdesáti tisíc kamionů na našich silnicích zanedbatelná část.

Návrh vzbudil velkou diskuzi, zabývali se jím i hosté pořadu Otázky Václava Moravce, ministr dopravy Martin Kupka, stínový premiér Karel Havlíček a hejtman Martin Netolický. Objevil se slogan, že kamiony zaplaví v neděli dálnice.

Prezident Sdružení ČESMAD BOHEMIA Josef Melzer k tomu říká: „Nežádáme sněmovnu o nějakou výhodu pro dopravce, aby více vydělávali, nebo snad aby to měli snazší v konkurenci s železnicí. Motivací je jediná věc. Alespoň trochu ulehčit život řidičům a dát jim možnost trávit víkend s rodinou, pokud jim nevyjde vykládka před začátkem zákazu jízdy. Dojezdů nebudou využívat masově, ale sama možnost dojet v případě potřeby je pro ně důležitá. A společnost jim dluží mnohé. Jen se podívejte na přeplněné odpočívky a na kamiony čekající na vykládku někde v katastru obce poblíž místa vykládky. I tento neduh by dojezdy aspoň částečně mohly tlumit. Pokud poslanci návrh nyní neschválí, budou řidiči zbytečně čekat na další novelu několik let.“

Generální tajemník Sdružení ČESMAD BOHEMIA Vojtěch Hromíř vyvrací některé mýty, které se objevují:

•    „Dojezdy na vykládku v ČR vůbec nejsou kolizní v neděli nebo ve svátek, popřípadě v sobotu v létě. Změna se prakticky dotkne jen pátků o prázdninách. O víkendech a ve svátek vykládky u příjemců nefungují, kromě nepřetržitých provozů, kde je doprava zajištěna již dnes. V létě klesají obecně počty přeprav o 10 až 20%. Souhlasíme s odhady ministerstva, že by mohlo jít o navýšení maximálně stovek vozidel v době letního pátečního zákazu, a to na celé síti. To určitě není zaplavení dálnic a silnic I. třídy. V neděli a o svátcích pak mluvme nejvýše o desítkách vozidel, to nikdo ani nezaznamená.
•    Řidiči nebudou jezdit více, protože nemůžou. Každý řidič kamionu používá digitální záznamové zařízení s osobní čipovou kartou řidiče. Na kartu se zaznamenávají denní i týdenní legislativou předepsané odpočinky řidiče, řidič musí mít každý týden dva dny (45 hodin) odpočinku - volna, takže nemůže jezdit "víc". I proto doprava o víkendu stojí. Přestupky jsou velice snadno zjistitelné a tvrdě sankcionované.
•    Nejsme stát s nejbenevolentnějším přístupem k zákazům, naopak, polovina států v Evropě nemá žádný zákaz jízdy. Třetina států má zákaz jen ve státní svátky. V pátek má zákaz jen Polsko o prázdninách s tím, že je množství (26) výjimek, včetně dojezdu  vozidla vracejícího se z ciziny za účelem dokončení přepravní operace nebo jízdy k příjemci, který je registrován v Polsku. ČR je tedy pátečním zákazem bez možnosti dojezdu naprostý unikát.
•    Dojezdy nejsou významnou konkurenční výhodou vůči železniční dopravě. Každý obor má své hlavní problémy. Na dráze je to především nedostatečná kapacita infrastruktury, tam musí stát významně zabrat. V kamionové dopravě jde hlavně o nedostatek řidičů a ten ovlivňují i podmínky pro jejich práci. A tam směřuje pozměňovací návrh. Nelze preferovat jeden druh dopravy tím, že budeme trestat a paralyzovat ten druhý.
•    Zaznívá námitka, že řidiči budou podvádět a pojedou, i když vykládat zboží nebudou. Řidič je povinen mít u sebe doklady k nákladu, z nichž lze vše při kontrole ověřit. Tyto doklady pak dopravce archivuje 2 roky. Námitkou, že lze podvádět, by se dala shodit ze stolu jakákoliv záležitost. Tak obecně společnost nefunguje a excesy se snažme eliminovat.“


Dočkáme se řidičů z třetích zemí?

5. června 2023
Martin Felix

25 000 chybějících řidičů v české kamionové a autobusové dopravě je problém, který se nedaří stále řešit, naopak spíše se prohlubuje. Na plenárním zasedání Sdružení ČESMAD BOHEMIA se jím pochopitelně dopravci zabývali a konstatovali, že jedním z nejdůležitějších předpokladů pro zlepšení současného stavu je možnost snazšího a rychlejšího zaměstnávání řidičů ze zemí mimo Evropskou unii. Z pochopitelných důvodů jsou omezeny příchody řidičů z Ukrajiny.

Přítomný ministr dopravy Martin Kupka delegáty ujistil, že ministerstvo dopravy o tomto problému ví a snaží se jej spolu s ostatními ministerstvy řešit. Nynější postupy při udělování pracovního povolení jsou neúměrně složité a trvají i více než půl roku, zatímco Poláci stejnou proceduru, speciálně v případě Ukrajinců, zvládají za dva týdny. Důvodem je údajně nedostatečné personální, technické a finanční zabezpečení na zastupitelských úřadech. Na čas je náročná i bezpečnostní prověrka uchazečů.

Generální tajemník Sdružení Vojtěch Hromíř současnou situaci komentuje: „Doufám, že se nestaneme svědky toho, že úsporná opatření omezí servis státu tak důležitému oboru, jakým je silniční doprava. Ta jako významný vývozce služeb přináší do našeho rozpočtu miliardové částky, bohužel nedostatek řidičů je pro ni limitujícím faktorem. A právě zahraniční řidiči jsou nejdůležitějším zdrojem, který kvůli složité byrokracii lze ovšem využít pouze velmi omezeně.“

Dodává: „A ještě zmíním jednu věc. Problém nedostatku řidičů je i o podmínkách pro jejich práci. Nechápu, proč se někteří poslanci vymezují proti mírné úlevě pro české řidiče, kteří by podle návrhu v parlamentu mohli dojet na vykládku a domů v zákazu jízdy. Jde jen nanejvýš o menší stovky rozprostřené na celé dálniční síti. To se v provozu ani nepozná a řidiči mohou strávit víkend s rodinou. Tato společnost řidičům kamionů mnohé dluží, podívejme se jen na přeplněné odpočívky. I toto téma jsme s panem ministrem probrali.“

Členové Sdružení ČESMAD BOHEMIA dále seznámili ministra s problémy autobusových dopravců provozujících linkovou dopravu v závazku veřejné služby. Podnikající autobusové firmy jsou v některých krajích nahrazovány zřizováním tzv. vnitřních dopravců provozovaných samotnými kraji. Za jejich služby ovšem kraje platí podstatně vyšší ceny, jak už to bývá, když dodavatel neprochází řádnou soutěží. Životně důležité pro podporu veřejné dopravy je i zachování stávajících slev z jízdného pro děti a seniory, motivující veřejnost k jejímu používání. Pan ministr slyšel i pochvalu za sjednocení sazby DPH pro všechny druhy autobusové dopravy a potvrzení, že má být ve snížené sazbě. Osvobození od DPH by bylo na místě, ale tady je pozice vlády neoblomná.

 

Výjimky ze zákazu jízd pomohou řidičům kamionů, ostatním život nezkomplikují

1. června 2023
Martin Felix

Ve sněmovně se objevil pozměňovací návrh, umožňující řidičům nákladních vozidel v době zákazu jízdy provést vykládku zboží na území České republiky a následně pak bez nákladu dojet do místa bydliště řidiče nebo sídla či provozovny dopravce. V mediálním prostoru bohužel vypukla panika šířící zcela nepodložené zprávy o zahlcení silnic kamiony o víkendech.

Generální tajemník Sdružení ČESMAD BOHEMIA Vojtěch Hromíř to uvádí na pravou míru:

„Umožnit našim řidičům dojet v zákazu na místo vykládky a pak domů nebo do firmy bude pro ně velká úleva. Často se totiž stává, že v prázdninových měsících, kdy platí páteční a sobotní zákaz, nestihnou do cíle dojet, a musí tak trávit čas do sobotního odpoledne na přeplněných parkovištích místo doma s rodinou. Obavy ze zahlcení dálniční sítě kamiony jsou zcela liché. Výjimka se nebude týkat cizích tranzitujících kamionů, ty zde žádnou vykládku nemají ani jejich řidiči bydliště. Řádově půjde maximálně o stovky vozidel, navíc rozprostřených po celé dálniční síti. Ostatně ani ve zbylých deseti měsících, kdy u nás páteční a sobotní zákaz neplatí, nejsou v tyto doby dálnice přetíženy kamiony. Obavy ze zahuštění dopravy v neděli již vůbec nejsou na místě, neboť v neděli je drtivá většina továren a provozů uzavřena a žádná vykládka zde ani probíhat nemůže.“

Kromě řidičů by se také mělo ulevit našim chronicky přeplněným parkovištím podél dálnic. Také nemůže být ani řeč o větším vytěžování řidičů, pro něž stále budou platit striktně vymezené časy pro práci a odpočinek. Opatření nepřinese vyšší počty vozidel, ale je to důležitý institut pro řidiče, kteří volného dojezdu na vykládku využijí v případě potřeby. Moderní doprava musí být ve prospěch ekonomiky flexibilní a hladká.

 

Návrat vyšší sazby spotřební daně snižuje konkurenceschopnost českých dopravců

4. května 2023
Martin Felix

Vláda dnes rozhodla o zkrácení období platnosti snížené sazby spotřební daně z nafty. Místo konce letošního roku se má sazba daně zvýšit o 1,50 Kč z litru nafty již k 1. červenci. Loňské snížení daně, jímž vláda reagovala na vysoké ceny pohonných hmot a chtěla jím podpořit konkurenceschopnost českých dopravců, se pozitivně projevilo na výkonnosti oboru a státu se vrátilo i ekonomicky. Výběr daně sice zaznamenal výpadek, ale dopravci, kteří v soutěži s hlavními konkurenty z Polska, Maďarska nebo třeba Slovenska dokázali po delší době uspět, platí doma kromě spotřební daně i silniční daň, odvody z mezd, DPH a další poplatky. Pokud zakázku nemají a nahradí je zahraniční konkurent, zaplatí v ČR jen mýto a stát místo téměř milionu korun z jednoho českého kamionu inkasuje 70 tisíc od cizince. Pro dopravce není nejdůležitější absolutní cena nafty, ale její porovnání s cenou, kterou mají k dispozici dopravci z ostatních států. A my jsme se přiblížili dokonce i k podmínkám nejsilnější flotily vozidel z Polska. Rozhodnutím vlády, které o půl roku zkracuje zákonem stanovené podmínky, o šance vyrovnaně soutěžit čeští dopravci přicházejí.

Josef Melzer, prezident Sdružení ČESMAD BOHEMIA k tomu říká: “Rozhodnutí vlády mě mrzí. Vážím si loňského opatření, kdy vláda daň snížila, chápu, že státní finance nejsou v dobrém stavu, ale takováto rychlá změna nás poškodí. Dopravci mají nasmlouvané zakázky dopředu a vysoutěžili je s vědomím, že daň bude do konce roku stálá. My se potýkáme o halíře a nafta je klíčovou položkou. Na trhu je navíc nyní převis dopravních kapacit a zhoršení podmínek nás sráží v soutěži s dopravci z jiných zemí. Předpokládám také, že část našeho tankování se opět přesune do zemí s příznivějšími cenami. Řešením by mohlo být i zavedení profesionální nafty, jak to mají například v Belgii, ve Španělsku, v Maďarsku a několika dalších zemích. Tyto země dopravcům část daně vracejí, a tím tankování dělají atraktivní pro všechny i při vyšší základní sazbě daně.“

 

Výstavba vodíkové a dobíjecí infrastruktury se zpožďuje za dekarbonizačními plány EU

4. dubna 2023
Martin Felix

Evropská unie si v oblasti dekarbonizace dopravy klade velmi ambiciózní cíle a do roku 2035 naplánovala konec spalovacích motorů pro osobní automobily. O několik let později by měly následovat i autobusy a nákladní vozidla. Zatím však provoz jak elektrických vozidel, tak vozidel s vodíkovým článkem, případně přímo spalujících vodík naráží na zcela nedostatečnou infrastrukturu.

Podle dohody mezi Evropskou radou, Komisí a Parlamentem musí být do konce roku 2025 rozmístěna infrastruktura pro elektrické nabíjení určená pro těžká nákladní vozidla (HDV) každých 120 km na 15 % celkové délky sítě TEN-T. Po roce 2025 se tato vzdálenost sníží na 60 km na hlavní síti a na 100 km na globální síti. Mezinárodní unie silniční dopravy IRU ovšem varuje, že cíl 15 % pro infrastrukturu pro nabíjení elektrických vozidel v roce 2025 znamená neúplné pokrytí, které nesplní svůj účel. Ještě horší je situace s vodíkem, návrh Evropského parlamentu na stanovení termínu pro zavedení infrastruktury pro doplňování vodíku do konce roku 2027 se během jednání ztratil. Místo toho budou členské státy připraveny zavést infrastrukturu pro doplňování vodíku až do roku 2030.

Ředitelka IRU pro prosazování zájmů dopravců v EU Raluca Marianová tuto situaci hodnotí slovy: „IRU naléhala na to, aby datum zavedení infrastruktury pro nabíjení elektrickým proudem a infrastruktury pro doplňování vodíku bylo co nejtěsněji sladěno. Tato příležitost byla bohužel promarněna.“

Na zpožďování budování výkonné rychlonabíjecí struktury a vodíkových plniček na páteřní evropské dálniční síti už upozorňují i zástupci automobilového průmyslu.

Prezidentka německé svazu automobilového průmyslu VDA Hildegard Müllerová varuje: „Bez dostatečné veřejně přístupné sítě nabíjení a doplňování stanic „energie“ pro těžká nákladní vozidla v dálkové dopravě bude obtížné realizovat přijaté cíle snížení CO2 v tomto segmentu dopravy. Potřebujeme pro to méně byrokracie, jednodušší a rychlejší postupy plánování a schvalování, neboť bezpečné dodávky energie a surovin jsou stejně nezbytné jako technologicky otevřená, tržně založená politika, která neomezuje společnosti a jejich inovace místo toho, aby je zpomalovala regulacemi.“

ČESMAD BOHEMIA upozorňuje, že tyto problémy se vztahují i na Českou republiku. První veřejná čerpací stanice na vodík zde byla otevřena minulý měsíc, výkonné rychlonabíjecí stanice pro těžká nákladní vozidla zatím nejsou na našich dálnicích žádné, nehledě na chronický nedostatek více než tisícovky parkovacích míst pro kamiony. Zároveň jsou vysoké fixní náklady na provoz dobíjecích stanic, musí být dobře vytíženy. Proto musí být jejich výstavba koordinována i s pořizováním elektrických vozidel. A vzhledem k jejich cenám to bez dotací nepůjde. Sdružení prosazuje, aby bylo akceptováno také přechodné období, než nastoupí elektromobilita. Během deseti příštích let může snížit produkci CO2 i využívání trucků a autobusů na LNG, potažmo na bioLNG a neodmítejme ani syntetická uhlíkově neutrální paliva.

 

Evropská komise přitvrzuje pro náklaďáky i autobusy

15. února 2023
Martin Felix

Současně, co Evropský parlament potvrdil definitivní konec spalovacích motorů pro osobní automobily do roku 2035, se Evropská komise zaměřila na nákladní vozidla a autobusy. Dle jejího návrhu by všechny nově prodávané nákladní automobily nad 5 tun a dálkové autobusy měly od roku 2030 omezit emise CO₂ o 45 % proti stavu v roce 2019. O pět let později by to mělo být o 65 % a v roce 2040 by se měly emise CO₂ snížit o 90 %. U městských autobusů by měl být podíl zcela bezemisních vozidel již v roce 2030 stoprocentní.

Řada odborníků je přesvědčena, že plánovaný zákaz spalovacích motorů v osobních vozech individuální mobilitu zásadně prodraží a omezí, přičemž poškodí celý evropský dopravní průmysl. Svědčí o tom i hlasování Evropského parlamentu o osobních vozech, které zdaleka nebylo jednotné, když skončilo výsledkem 340 europoslanců pro, 279 proti a 21 se zdrželo. Návrh Evropské komise pro sektor profesionální dopravy je ještě daleko kontroverznější, protože dálková nákladní a autobusová doprava zatím nemá za spalovací motor v současné době k dispozici adekvátní náhradu. Návrh nepočítá s využíváním uhlíkově neutrálních paliv, jejichž bilance při výrobě a použití je z hlediska produkce emisí CO₂ nulová.

Generální tajemník Sdružení Vojtěch Hromíř k tomu dodává: „Projednání návrhu v orgánech EU bude klíčové. Unie by neměla experimentovat se strategickým odvětvím, jako je silniční nákladní a autobusová doprava, které hrají zásadní roli v pohybu osob a zboží v Evropě. Ve hře by například měla zůstat uhlíkově neutrální paliva, která k dekarbonizaci přispívají stejně jako elektrický či vodíkový pohon. Pro tato paliva jsou vyvinuty vhodné motory i vybudována čerpací infrastruktura a pro dálkovou dopravu jsou podstatně vhodnější. Nechat v roce 2040 prostor pouhých 10 % pro různá speciální vozidla a zbylých 90 % nahradit výhradně jinou technologií, která není připravena pro nasazení na dlouhých trasách je nereálné a nezodpovědné. Co když jde v tomto segmentu dopravy o slepou uličku. Nejsme proti rozumné ekologizaci. Nespoléhal bych jen na „velká“ rozhodnutí a ambiciózní cíle, když jsou tu stále i menší, ale přínosná řešení. Teprve nyní se dokončují drahé plničky na zkapalněný plyn LNG. V přechodném období několika let by se proto měla ještě podporovat vozidla na LNG s patnáctiprocentní úsporou emisí CO₂, ať se tyto investice zhodnotí. Variantou je také bio LNG. Prosazujeme povolení provozu delších nákladních souprav, kde místo 3 kamionů mohou jet jen 2 a provoz to nekomplikuje, naopak se sníží kongesce. Výrobci stále uvádějí na trh vozidla s úspornějšími spalovacími motory. Systematický trénink řidičů k úsporné jízdě by také přinesl několikaprocentní pokles spotřeby a emisí. I toto je ekologie. Jen není tak mediálně vidět.“

 

Británie přitvrzuje proti nelegální migraci

8. února 2023
Martin Felix

S ilegálními migranty využívajícími k překročení hranic kamiony se Velká Británie potýká desetiletí. V roce 2015 se v přístavu Calais vyhrotila situace natolik, že francouzská vláda byla nucena zlikvidovat třítisícové uprchlické městečko migrantů, kteří ohrožovali bezpečnost okolních obyvatel a především řidičů kamionů, do jejichž vozidel se snažili násilím proniknout.

Ilegální migrace se Brexitem nevyřešila a britská vláda od 13. února 2023 dramaticky zpřísňuje sankce proti řidičům a dopravcům, v jejichž kamionech budou běženci objeveni. Změny zahrnují vyšší maximální tresty za nelegálně převážené osoby, ale nově je zavedena i sankce za nedostatečné zabezpečení vozidla proti vniknutí. Maximální výše pokuty je stanovena ve výši 6 000 £ pro odpovědnou osobu, například řidiče, který nezamkl kabinu nebo nechal stáhnuté okénko. Maximální kumulovaná pokuta (tj. maximální celková pokuta pro všechny odpovědné osoby) činí 12 000  £. Pětinásobně se zvyšují i pokuty za objevené nelegální migranty až na 10 000 £ za migranta pro řidiče a 20 000 £ pro všechny odpovědné osoby.

Proti ilegálním migrantům musí řidiči vozidlo zabezpečit při jeho prvním naložení. U vozidla s měkkými boky se tak děje naklápěcí šňůrou, která těsně prochází všemi očky a navíječi a jejím následným zaplombováním. Vozidla s tvrdými boky a chladírenská vozidla s pevnými stranami se zajišťují plombou, zámkem nebo jiným bezpečnostním zařízením. Po každém zastavení musí řidiči vozidlo zkontrolovat, aby se ujistili, že do nákladu nevstoupily žádné neoprávněné osoby. Před cestou a během ní kontrolují všechny plomby, zámky, naklápěcí šňůry nebo jiná bezpečnostní zařízení, zda nevykazují známky poškození nebo nedovolené manipulace. Kontrolují též boky a střechu vozidla a všechny vnější prostory. O těchto činnostech musí vést záznamy.

Bohužel ani všechna tato opatření vždycky nevedou k zabránění skrytému násilnému vniknutí migrantů do vozidla. Objeví-li potom britští celníci nebo policisté ilegály v kamionu, jeho řidič i majitel se kvůli drakonickým pokutám může dostat do existenčních problémů. Od 13. února se bohužel likvidační pokuty budou udělovat už i za pouhé nedostatečné zabezpečení kamionů, aniž by došlo k převozu migranta. Je jasné, že dopravcům zajišťujícím obchodní výměnu mezi pevninskou Evropou a Británii hrozí riziko vyšších nákladů, které se nepochybně promítnou i do dostupnosti a ceny jejich služeb.

 

Silniční dopravci hlásí výrazný úbytek zakázek

3. února 2023
Martin Felix

Dopravci každé čtvrtletí pro Barometr nákladní dopravy reportují, jak vidí objemy zakázek na přepravy pro příštích 6 měsíců. Nyní na konci ledna se jejich optimismus propadl na nejnižší úroveň za poslední rok. Pouze 32 % dopravců v mezinárodní kamionové dopravě vidí zakázky na půl roku dopředu optimisticky. To je méně než polovina ve srovnání s koncem ledna loňského roku, tedy před ruskou invazí na Ukrajinu. Ve vnitrostátním provozu má pozitivní výhled dokonce jen 28 % dopravců.

Generální tajemník Sdružení Vojtěch Hromíř k tomu říká: „Naši členové hlásí velký propad zakázek. Pokles je u některých zákazníků v desítkách procent, a to téměř bez rozdílu v jednotlivých odvětvích. Klesají objemy přepravovaných surovin, dílů a polotovarů pro výrobu, spotřebního zboží i potravin. Automobilky oznamují odstávky výroby, a to znamená pokles přeprav v automotivu. Veliký pokles optimismu jsme zaznamenali už na konci října, ale teď je to ještě horší. A silniční doprava je jasný indikátor pro ekonomiku. Na straně zákazníků je vidět velká nejistota a už se do objednávek propisuje nižší poptávka. Možná vždy neklesají tak tržby, ale zvýšené ceny a vysoká inflace zakrývají nízké objemy přepravovaného zboží. Nečeká nás lehký půlrok.“

Poměrně dobře dopadly u silničních dopravců výsledky hospodaření ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku. 65 % dopravců v mezinárodní dopravě dosáhlo na zisk z dopravní činnosti. Horší už to bylo ve vnitrostátní dopravě, kde se to zdařilo jen 54 %. To jsou velmi podobné výsledky jako před rokem. Mnoho firem využívá i dalších zdrojů spojených s provozováním dopravy, jako je spediční činnost, opravárenství, logistika, prodej pohonných hmot a jiné aktivity. Odvětví by jen z čisté dopravy kvůli tvrdé konkurenci dlouhodobě fungovat nemohlo.

Generální tajemník Sdružení Vojtěch Hromíř dodává: „Nejvíce utrpělo hospodaření dopravních firem v loňském prvním čtvrtletí, kdy se do zisku dostalo jen  49 % firem v mezinárodním transportu a jen 35 % dopravců na vnitru. To byla daň za raketový nárůst cen nafty po útoku Rusů 24. února. Přepravy se jim na téměř polovinu čtvrtletí propadly do ztráty než zafungovaly palivové doložky nebo než dojednali zvýšení cen se zákazníky.“


Sdružení ČESMAD BOHEMIA publikuje na svých webových stránkách další vydání Barometru nákladní dopravy – čtvrtletní hodnocení situace v oboru silniční nákladní dopravy samotnými dopravními firmami. Výsledky jsou na www.info.odoprave.cz

cz

Uživatelská sekce

E-shop Přihlásit se